Příbramští patrioté

Otázky udržení míru, stability, energetické bezpečnosti a současné ekonomické situace byly hlavními tématy historicky prvního neformálního summitu Evropského politického společenství. Český premiér Petr Fiala jako hostitel přivítal ve čtvrtek 6. října 2022 na Pražském hradě nejvyšší představitele evropských zemí, Evropské rady a Evropské komise.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že případné použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by nemělo žádný dopad na Čechy. Mluvila také o Češích bojujících na Ukrajině a možné mobilizaci. Česko bude podle ministryně Jany Černochové (ODS) dál pomáhat Ukrajině a plánuje poslat další vojenskou techniku. Ve hře je i výcvik v rámci Evropské unie nebo lékařská pomoc. Šéfka resortu obrany Seznam Zprávám také řekla, že téměř 300 Čechům byla zamítnuta žádost o vstup do ukrajinské armády. To je výrazně více, než kolik jich dostalo souhlas. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu pak označila za „nepříjemný budíček“, kvůli němuž musí řada zemí přepracovat některé své strategické dokumenty. „Pevně věřím, že situaci na Ukrajině zvládneme tak, že nedojde k zapojení našich vojáků přímo do konfliktu,“ uvedla.

Celá Evropská unie se momentálně potýká s prudce rostoucími cenami energií. Zdražení zemního plynu v Evropě o 700 % dosud způsobilo drastický nárůst cen elektřiny, protože její velkoobchodní cena se v EU určuje podle poslední elektrárny potřebné k pokrytí celkové poptávky, a to jsou ve většině členských států právě plynové elektrárny. V září 2022 Evropská komise členským státům uložila povinnost snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 % ve srovnání s průměrnou spotřebou v referenčním období. Kromě toho omezila tržní příjmy výrobců elektřiny na 180 eur za MWh, přičemž přebytky by měly členské státy přerozdělit mezi zranitelné zákazníky a kritickou infrastrukturu.

Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 6. října 2022 setkal v Kramářově vile s premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Liz Trussovou. Mezi hlavními tématy jednání byly podpora Ukrajiny, spolupráce v oblasti energetiky a energetické bezpečnosti, bilaterální spolupráce i vztah Spojeného království s Evropskou unií.

Na sobotní demonstraci svolanou odbory nepůjdu. Nebudu podporovat prezidentskou kampaň Josefa Středuly, řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS) v pořadu CNN Prima NEWS Co na to premiér. Odmítl tvrzení, že by s odboráři vláda nekomunikovala, naopak s nimi podle jeho slov jedná pravidelně. Stejně tak se ve vysílání ohradil proti hlasům, že se vláda vykašlala na občany České republiky, jak to rámcují organizátoři protivládních protestů.

V Evropské unii se musí probudit zdravý rozum. To je podle Jana Skopečka (ODS) jediný způsob řešení současné energetické krize, která může dle jeho slov v nejhorším případě vyústit v to, že průmyslové podniky opustí Evropu a zamíří nejen do Asie, ale dokonce i do Spojených států. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil varuje před závislostí na zemích s totalitním režimem. V Press klubu to označil za cestu do pekel. Vláda by podle něj měla lidem lépe vysvětlit situaci. Jinak ovšem naše současné politické vedení dělá, co může. Miloš Vystrčil vnímá, že lidi trápí nejistota. Po senátních volbách cítil úlevu, únavu a také radost.

Od 1. ledna do 31. prosince 2023 budou v České republice platit zastropované ceny elektřiny a plynu. Příslušné nařízení vlády na základě zmocnění daného novelou energetického zákona schválila vláda Petr Fialy na jednání ve středu 5. října 2022. Rozhodla také o prodloužení dočasného zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem o dvacet dnů a jmenovala nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Od 24. února přijala Evropská unie více než 6,2 milionů ukrajinských státních příslušníků prchajících před ruskou agresí. Tato zátěž dopadla disproporčně na státy ve východní a střední Evropě, včetně České republiky.

Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny reprezentoval Českou republiku v Japonsku. Během své cesty se zúčastnil státního pohřbu historicky nejdéle sloužícího premiéra Šinzó Abeho, na české ambasádě v Tokiu se během bilaterálního jednání setkal s předsedou estonského parlamentu Jirü Ratasem, během kterého rozebrali zkušenosti v oblasti digitalizace nebo energetické bezpečnosti.

Senátoři ODS a TOP 09 na svém úterním jednání znovu zvolili Zdeňka Nytru předsedou svého senátorského klubu. Pro návrh hlasovalo přítomných šestnáct senátorů. Zdeněk Nytra je předsedou klubu od roku 2020.

Předseda vlády Petr Fiala se v úterý 4. října 2022 v Brně zúčastnil sněmu Svazu průmyslu a dopravy a poté si společně s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou a ministrem dopravy Martinem Kupkou prohlédli několik expozic na 63. Mezinárodním strojírenském veletrhu na brněnském výstavišti.

Na tiskové konferenci 4. října v Brně oznámili představitelé koalice SPOLU jednotný postup při prezidentské kampani 2023: koalice SPOLU vlastního kandidáta s ohledem na možné negativní tříštění sil demokratických kandidátů nenominuje, ale zároveň v kampani nezůstane pasivní. Primárním cílem a základní odpovědností, jako nejsilnějšího demokratického parlamentního uskupení, zůstává zabránit nástupu populistických a extremistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.

Přimět Vladimira Putina ke změně strategie nelze pomocí rozumu a ukazuje se, že ani ekonomickým tlakem. Jediným řešením tak podle Miroslavy Němcové zůstává co největší podpora Ukrajiny, aby byla schopná ho porazit. Bez ohledu na to, kolik to bude stát nebo jak moc bude třeba se uskromnit. Oproti Ukrajincům se totiž pořád máme zlatě. „Vezmu si klidně 10 svetrů a nemám s tím problém, ale cítím se bezmocná vůči tomu, co přichází z Ruska, to je pro mě daleko větší hrozba,“ říká senátorka za ODS, jejíž obavy, že je válka skoro za dveřmi, umocnilo vystoupení ruského prezidenta během ceremoniálu stvrzujícího připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. V mnohém jí připomnělo Hitlerovy projevy.

Zástupci pražské koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a hnutí ANO se na pondělním večerním jednání shodli na většině programových otázek, rozpory nastaly v sociální problematice. Diskuse prý byla věcná a odborná. Další schůzka by měla být do týdne. Včera se tým SPOLU sešel také s Piráty. „Jednání bylo o něco příjemnější, než bylo to první setkání. Tehdy se zasekli na personálních podmínkách,“ říká pražský zastupitel a člen vyjednávacího týmu SPOLU Zdeněk Zajíček z ODS.

Pod záštitou senátního Výboru pro zdravotnictví se dnes v Jednacím sálu Valdštejnského paláce konala mezinárodní konference na téma „Zdravotní péče o válečné veterány států Evropské unie“. Cílem konference bylo umocnit povědomí o péči státu o válečné veterány v kontextu současné doby. Za účasti zástupců válečných veteránů ze zemí EU bylo prezentováno celkem sedm velkých témat včetně psychologické podpory válečným veteránům či komunitní péče. Tematické bloky byly doplněny i třemi autentickými příběhy válečných veteránů a veteránek.

Po volbách zůstane horní komora parlamentu nezávislá na vládě, uvedl její nynější předseda a nově zvolený senátor Miloš Vystrčil (ODS). V letošních volbách podle něj převažovala obecně negativní kampaň, kterou v rozhovoru označil za dno. Dodal, že zvítězil díky „dlouhodobé práci, kterou voliči nakonec zohlednili“. V pořadu Interview ČT24 rovněž vyloučil, že by ho koalice SPOLU nominovala jako kandidáta na prezidenta republiky.

„Hlavní město a vláda by pokud možno měly dýchat společně. Jedna z blokací, které tady existovaly poslední čtyři roky kromě neschopnosti pražské koalice, bylo to, že si vůbec nerozuměla s exekutivou a Andrejem Babišem,” říká šéf regionálního sdružení ODS v Praze Marek Benda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Jak dopadnou povolební vyjednávání v tuhle chvíli nevím. Jasně jsme řekli, že se chceme bavit na bázi vládní koalice, protože nám to dává hluboký smysl i ve vztahu k vládě.”

Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS chce ve vedení horní komory pokračovat. V rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že pokud bude mít podporu, tak má ambici se o tuto pozici znovu ucházet. Zároveň popsal, jak se výsledky voleb odrazí na dalším fungování Senátu.