zdroj: www.pribramag.cz
O prodeji I. polikliniky, výběrových řízeních, stavu příbramské odéesky, kampani strany před volbami i případných pracovních i osobních plánech jsme hovořili s prvním místostarostou Příbrami Ivanem Šedivým (ODS).
Jsme na konci volebního období a vy jste byl po celé roky ve vedení města jako první místostarosta. Je to samozřejmě na hodnocení ostatních, ale jak vy sám vnímáte působení ve vedení radnice?
Působení bylo úspěšné. Příbram se za tu dobu radikálně změnila, podařilo se udělat mnoho věcí, na které jsme před deseti nebo dvaceti lety ani nepomýšleli. Nemá smysl vyjmenovávat všechny investiční akce, protože jsou všeobecně známy. Mně spíše vadí, že se nám nepodařilo změnit pohled některých občanů, kteří se pořád dívají na město skepticky. A nejvíc mě urazilo prohlášení jednoho kandidáta na starostu, který Příbram charakterizuje velmi negativně a říká, že Příbram je vrak s čerstvě natřeným zábradlím. Naše chyba tedy spočívá ve změně myšlení některých občanů.
Před několika lety nevyužívali Příbramští sociální sítě, dnes ve velkém počtu, v průběhu posledních let vzniklo několik nových médií, která se kriticky vyjadřují k počínání radnice. Není teď kritika jen více slyšet?
Mám svůj názor na sociální sítě, ale nemyslím si, že je to tak, jak popisujete. Mně nevadí, že se provádí kritika radnice, ale vadí mi, že je neoprávněná a lživá. Pokud by byla oprávněná, rád ji přijmu a rád se z ní poučím. Ale jsou věci, které jsou velmi kritické, ale jsou i lživé. Příkladem tohoto všeho jsou informace, které čtete ve volebních materiálech. Opoziční strany pouze a pouze kritizují, nic pozitivního. Lídr kandidátky TOP 09 píše, že jsem ředitelem nemocnice, to není pravda. A co se týká první polikliniky, tak prodej byl zcela legální. Krajský státní zástupce uzavřel řízení s tím, že není co stíhat. Další věc je otázka mého bytu – já jsem si ho koupil řádně, stejně jako bylo v Příbrami prodáno deset tisíc jiných bytů. Přesto se můj byt stále objevuje a oni (Hnutí za Otevřenou radnici – pozn. red.) chtějí tahat trička a prát špinavé prádlo. Ať si paní Frýbertová (kandidátka za HORa – pozn. red.) doma vypere vlastní špinavé prádlo a nevšímá si mě.
Ale když se třeba podívám na tu nemocnici, vy jste přeci předseda představenstva příbramské nemocnice…
Ano, ale nikoliv ředitel příbramské nemocnice. Být předsedou představenstva je náročná funkce, ale tu já zvládám, protože jsem tam byl deset let ředitelem. A mohu vám říci, že to asi špatně nedělám, když během roku, kdy tam působím, jsme stáhli ztrátu o 40 milionů korun.
Nemám před sebou zmiňovaný rozhovor, ale mám dojem, že tam bylo uvedeno předseda představenstva, nikoliv ředitel. To všichni vědí, že je pan Holobrada.
Bylo uvedeno ředitel představenstva nemocnice, to já ale nejsem.
Problém je tedy ve slovu ředitel – nikoli ředitel představenstva, ale předseda představenstva.
Ano.
Kauza I. polikliniky byla státními orgány definitivně odložena. Veškeré to dění poškodilo příbramskou radnici i koalici ČSSD a ODS, ale do jaké míry se domníváte, že poškodila soudržnost veřejného mínění v Příbrami? Necítíte, že příbramská radnice učinila některé kroky, které byly problematické a na základě nich vznikla celá kauza?
Kauza je uměle vyvolána, protože pan Vařeka (jeden z uchazečů o koupi I. polikliniky – pozn. red.) nedostal přesně, co chtěl. Jako když vezmete dítěti hračku. Dobře víte, proč byla první poliklinika prodávána. Bylo to z toho důvodu, že v té době jsme nemohli dostat dotaci na výstavbu školky. Považovali jsme to za prioritní, než udržovat první polikliniku, kde jsme dostávali za nájem 250 korun za metr čtvereční. Ano, je to historická budova, ale tu budovu vám nikdo neukradne. Pro mě jako dědečka byla prioritní péče o mladou generaci a mateřská škola tu chyběla. Tím jsme vyřešili nedostatek mateřských škol ve městě Příbram, teď jsme to rozšířili ještě o waldorfskou školku. Zbytek peněz šel na opravu Ernestina. Nevím, co je na tom tak nepochopitelného. Že to někdo nezískal, je jedna věc, ale že se tomu dává taková publicista a probíhaly demonstrace, je strašné.
Ty demonstrace ale vznikly vlivem toho, jakým způsobem se poliklinika prodávala. Jakým způsobem to bylo oznámeno, jak se posouval termín a podobně. Když byl oznámen záměr prodeje, tak se žádná veřejná diskuse o nové mateřské školce nevedla. Vy sám se zabýváte financemi na městě, několikrát jste to říkal i na zastupitelstvu, peníze v rozpočtu – do doby jejich určení zastupiteli – žádný praporek nemají. Nelze tedy říci, že prodáváte něco, protože to děláte pro něco jiného. Nakládáte s rozpočtem, kde je vše děleno do kapitol, o kterých rozhodnou zastupitelé. Nelze tedy takto postupovat a dávat do souvislosti. Příbramská veřejnost se rozpoltila a jen se ptám, zda na tom nemá vinu radnice?
Dalo by se to samozřejmě vysvětlovat šikovněji, ale klíčový je záměr. Bylo přeci přehnané, jak vystupovala protistrana. Podávat trestní oznámení. Vždyť to bylo všechno podle zákona, podle pravidel, ve kterých jsme jeli do doby, než přišel prodej první polikliniky. Takových věcí se prodalo a nikomu to nevadilo, zkrátka šlo jen o to, že pan Vařeka nebyl uspokojen. Když nedostane hračku, tak mění veřejné mínění ve svůj prospěch.
Lidem vadilo například to, že lékaři platili relativně nízký nájem, který se ještě snížil v roce…
V době krize.
Ano. Zda tedy problém nespočívá v tom, že město mělo budovu v minulosti zvelebovat, a nikoliv zde nechat platit minimální nájmy?
Pokud by nedošlo k prodeji, tak bychom samozřejmě budovu zvelebovali. My jsme ale chtěli peníze použít na výstavbu mateřské školy. To je vše „kdyby kdyby“. Záměr tu byl, prostě se to udělalo a musí se to tak brát. Navíc by se mělo respektovat většinové rozhodnutí. Když někdo většinově rozhodne, tak se to má uznat. A ne psát: Oni nás zase převálcovali. Když nemají většinu, tak musí počítat, že to neuhlasují. To je demokracie.
Vzpomeňte, kolikrát si ODS třeba na celostátní úrovni stěžovala, jak ji válcuje silnější koalice, když byla momentálně v opozici. Tedy je možnost mít drtivou většinu, a s nikým se nebavit, nebo ji mít, ale zohlednit hlasy opozice, abych – když se vrátím do Příbrami – nevytvářel zbytečné napětí, které tu od první polikliniky bylo výrazně zažehnuto. Vy ten prodej vnímáte jako neproblematický, jiný to vidí podstatně kritičtěji. A napětí tu prostě existuje.
Ano, protože to je kauza, která je vytvořena i novináři. Vezměte si pana Hodrmenta, který čtyři roky píše dokola tyto věci. To je přesně podle stylu Goebbelse, nezlobte se na mě, že to přirovnávám, ale tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.
Sám jste zmínil případ prodeje vašeho bytu. Toto nechme stranou, ale chci se zeptat na obecnější věc. Před několika lety se v Příbrami naposledy ve velkém prodávaly byty za ceny, za které se privatizovalo na začátku devadesátých let. Rozumím tomu, že radnice se politicky usnesla, že chce prodávat byty, ale ještě tehdy třeba váš zastupitel Vladimír Králíček namítal, že by aktuální ceny měly zohledňovat minimálně inflaci, a část občanů kritizovala, že město se zbavilo velké části svého bytového fondu za ceny desetkrát či patnáctkrát nižší ve srovnání s tržními. Jak vidíte toto?
Privatizace bytů byla zahájena někdy v letech 1994 nebo 1995 za starostování Vacka. K dalšímu prodeji bytů nedošlo, protože nebyly vyřešeny pozemky, byty by nešly zapsat. A teď se ptám – ti lidé, kteří si nemohli koupit v první vlně, proč by měli platit víc? Prostě někdo měl výhodu a dostal se do první vlny. Proč by měli ale platit víc ti, kteří se nedostali? Jen tak mimochodem, můj byt se prodával i za cenu oprav – tedy za 1200 korun za metr čtverečních, nikoliv 800 korun. I tak je to velmi solidní cena. Kupoval jsem ho ale za stejných podmínek jako všichni občané, ale jenom mne všichni kritizují, že jsem si koupil byt.
Ale v půlce devadesátých let byly průměrné mzdy pod deset tisíc, o patnáct let později byly kolem dvaceti tisíc korun. A cena bytů také rostla. To by se přeci mělo zohlednit.
Já s vámi mohu souhlasit, ale vůle zastupitelstva byla jiná a já to respektoval. Samozřejmě, pokud jsem držel prst nad kasou města, byl bych taky radši, aby se prodávalo dráž, ale znovu se ptám: Byli by lidé, kteří museli čekat na byt, platit nájem a nemohli rekonstruovat, spokojenější? Nebyli, zcela jasně by se ptali, proč nebyli v první vlně. Chtěli jsme postupovat spravedlivě. Bylo to většinové rozhodnutí zastupitelstva. A jen tak mimochodem, pan Králíček nikdy v Příbrami nebydlel, tak ať se do toho neplete.
Ale byl to městský zastupitel za ODS.
To ano. Proč jsem pro to hlasoval, bylo, aby všichni měli stejné podmínky.
Ale když použiji silný výraz, nebyl to názorový kartel? Všem to vyhovovalo – dotčeným občanům, zastupitelům (nakonec ještě před pár měsíci se objevily snahy dalších lidí prodat byty v centru), kteří si byty kupovali, a nevyhovovalo to jen veřejnému zájmu, tedy naplnit rozumně městskou pokladnu. Byt o 60 metrech se prodával za 50.000 korun a tehdejší nové vlastníky obcházeli spekulanti, kteří nabízeli 200.000–300.000 na ruku, když se hned odstěhují nebo přistoupí na nájemní smlouvu. Ty stejné byty byly za pár dní v realitní inzerci za 700.000–800.000 korun. Ptám se, jestli nedošlo k nějakému systémovému problému stran rozhodování veřejných zástupců, protože nakonec ti, co na tom byli zainteresovaní, také rozhodovali. A tu zmiňovanou spravedlivost nemohli třeba pociťovat lidé s malými dětmi, kteří kupovali byt za tržní cenu.
Bohužel to tak je, že lidé, kteří jsou na tom zainteresovaní, rozhodují, protože jsou občané města Příbram a mají právo být volení. Ale já bych jen zopakoval, že se to netýkalo pouze mě, ale všech zastupitelů, i když kritika se snáší pouze na mě. A když se vrátím k tomu základnímu: Kdybyste tu bydlel, v roce 2011 kupoval byt a my bychom vám napálili tržní hodnotu, byl byste spokojen? Musíte být trochu spravedlivý, respektive to je můj úhel pohledu, vy jej máte asi trochu jiný. Jen tak mimochodem: musíme se vrátit k základní otázce – proč město prodávalo byty? Město nebylo schopno financovat modernizace, opravy a lidé požadovali privatizaci. Podívejte se dnes na Příbram, jak dobře vypadá. Osmdesát nebo devadesát procent privatizovaných domů je rekonstruováno.
Nehovořil jsem o tržní ceně nájmů. Tehdy tržní cena bytů byla od 800.000 do milionu. Kdyby se podávalo za 300.000, všichni by jistě měli zájem a město by tím pádem získalo větší množství prostředků pro svůj rozvoj. Ale podívejme se ještě na jednu věc: Nebude mít Příbram do budoucna potíže například se zajišťováním sociálního bydlení? Jsou tu „dépeesky“, ale myslím spíše sociální byty pro potřebné, například v souvislosti se snahou státu potírat ubytovny.
O těch ubytovnách se strašně moc mluví, ale problém v Příbrami zase takový není. Pravidelně tu probíhají kontroly ubytoven. Účastnil jsem se několika z nich a dokonce lidé, kteří tam bydlí, se shodli, že zde neexistují potíže jako v ubytovnách na severu Čech. U nás se jedná většinou o malometrážní byty, které jsou vybaveny sociálním zařízením, ne jako jinde, kde přepaží halu, vystaví čtyři záchody, jednu sprchu a kuchyň a lidé tam bydlí jako králíci. Domnívám se, že město má mnoho funkcí, ale že by se mělo starat o sociální bydlení, to tak není, pokud to bereme z pohledu, jak jste naznačoval. Máme samozřejmě „dépeesky“ a ubytovnu, která řeší naléhavou bytovou nouzi. Jen tak mimochodem, v Česku začíná být přetlak bytů, takže není problém jej sehnat, potíž je v tom, že je to zneužíváno a někteří tyjí z příspěvků na bydlení v ubytovnách.
Jak vnímáte současnou kondici příbramské odéesky zejména poté, kdy před lety došlo ke zrušení jednoho ze dvou sdružení. Konsolidovala se příbramská ODS?
Příbramská ODS je v dobré kondici. To, že došlo ke sloučení obou sdružení, je v pořádku, protože panovala výjimečná situace, kdy v jednom městě fungovaly dvě sdružení politických stran. To nemá žádná jiná politická strana, tedy teď kromě komunistů. Jsme konsolidovaní a pracujeme stejným způsobem. Po aféře s Nečasem došlo k poklesu členů o jednoho či dva.
A kolik členů má příbramská ODS?
Asi 52.
Jaké vidíte šance strany před komunálními volbami?
To se dá těžko říci, pevně věřím, že lidé nebudou hodnotit politické strany, ale lidi, kteří politické strany zastupovali a něco pro město udělali. Myslím, že já, mí spolupracovníci i naši členové se nemáme za co stydět. Hlavním kladem příbramské ODS je, že se chováme slušně a nevedeme konfliktní kampaň. Letos jsme ji také pojali jiným způsobem. Nechodíme po ulicích, nic nerozdáváme, protože doba už taková není, myslím, že lidé nechtějí být v uvozovkách otravováni, aby je někdo chytal za rukávy. Když vás někdo oslovuje a vy si to nepřejete, to je jako, když máte spamy v e-mailové poště. V kampani se snažíme preferovat Příbram, rozhodli jsme se, že podpoříme Divadlo Antonína Dvořáka. Zakoupili jsme představení Válka Roseových, na které jsme zvali. Bylo úplně plno a všichni byli velmi spokojení. Dále jsme uspořádali na Velké scéně představení pro děti s rodiči, a to sice pohádku Tři zlaté vlasy děda Vševěda, po které byl malý dětský raut. Pokud nám zbudou finanční prostředky, připojíme se k takzvané adopci jedné z píšťal v rámci výstavby svatohorských varhan. To je náš konkrétní příspěvek pro město, ne zbytečně vydávat za mnoho plakátů, billboardů a rozdávat propisovačky. Pokud jde o volební výsledek, to musí rozhodnout voliči.
Co byste považoval z hlediska zisku zastupitelů za standard a co za úspěch?
Celostátní nálada je, jaká je. Lidé dnes preferují hnutí, která nemají žádnou historii a prezentují se pouze hesly: Prostě to uděláme. Ano, bude líp. Vrátíme městu úsměv. Doufáme, že lidé jsou inteligentní a přemýšliví. Na ty já spoléhám. Kdo se nechá koupit koblihou, s těmi ani nepočítám, že by nás volili. Dnes jsme měli šest zastupitelů, za úspěch bych považoval čtyři mandáty.
Z hlediska koalice jste dosud spolupracovali…
Pane redaktore, obdivuji strany, které už dopředu píší, v jaké koalici budou. Jsem natolik zkušený politik, že na tuto otázku ani neodpovím. Ne že bych nechtěl, ale je to neslušné ostatní odmítat. Mohu říci, s kým nepůjdu do koalice – se sprosťáky a lháři.
Moje otázka byla jiná: Už více než jedno volební období jste spolupracovali se sociální demokracií. Pokud by výsledek voleb umožnil opakování této koalice, byl byste pro?
Jen k těm koalicím, mě uráží, kdy všichni píšou, že funguje koalice ČSSD a ODS s podporou komunistů. To tak není. Ale k vaší původní otázce: Nabízí se to, a rozhodně bych nebyl proti, protože je to solidní partner, který mě v životě nepodvedl. Že nemáme stejné názory, o tom je právě politika, že se dohodnou a respektují názory druhého. A nedělají podrazy. Ostatní, kteří prošli tři, čtyři či pět stran, nemohou být konzistentní. Podívejte se na Kareše, Frýbertovou či Dvořáka. S těmito lidmi bych do koalice nešel. Své preference ohledně koalice ale nebudu říkat nahlas, protože nevím, jaké budou výsledky a zda mě někdo přizve ke spolupráci. To se prostě před volbami nedělá.
Se sociálními demokraty spolupracuje odéeska v Příbrami už několikáté volební období. Jsou to stejné strany, do jisté míry stejní lidé. Nemělo by dojít k obměně? Čistě z toho důvodu, že jednou za čas se má vyměnit vládní koalice nebo vládnoucí strana. Aby se – nechci nic naznačovat – zpřetrhaly vazby, které mohou být potenciálně korupční či klientelistické?
To jsou opět věci, které mě urážejí. Korupční prostředí na radnici. Dokázal někdy někdo něco? Bylo vůbec nějaké podezření? To tu nebylo. Předražené zakázky. Tohle sousloví mě vůbec rozčiluje. Ale podívejte se třeba na Sedlčany. Tam je už přes dvacet let starosta za ODS Burian, a nikdo ho nežádá, aby byla vyměněna garnitura, protože všichni ví, že radnice funguje. Pokud sem přijdou noví lidé, budou zmatkovat, dělat chyby a bude trvat dva tři roky, než vůbec pochopí systém samosprávy a než začnou něco dělat. Nejsem zastáncem toho, že by se všechno mělo vyměnit, protože si to lid žádá.
Na radnici máte letité zkušenosti se soutěžením veřejných zakázek. V Příbrami zakázky v řádu mnoha stovek milionů korun realizovaly v posledních letech dvě firmy – MTStav a Strabag. Většinu zakázek získaly v režimu otevřených výběrových řízení, ve kterých rozhodovala cena. Měl by se tento parametr do budoucna změnit?
Dohodli jsme se, že budeme volit pouze tu nejnižší cenu, abychom nebyli v podezření. Zákon totiž přímo neříká, že to musí být nejnižší cena, mluví o jednotlivých parametrech – může to být délka záruční doby, délka výstavby, reference, ale jak chcete posuzovat reference? To je strašně složité. Preferujeme nejnižší cenu, i když si všichni uvědomujeme, že to není zárukou toho nejlepšího. Ale představte, že bychom vybrali druhého nebo třetího v soutěži, jak by nás napadali z úplatkářství. Jestli na tom firmy vydělaly, nebo ne, je jejich starost, ale vždycky všichni brečeli, že na projektech nevydělali vůbec nic.
A je nejnižší cena opravdu tím správným parametrem? Mezi odborníky na stavebnictví se hovoří o tom, že požadavek na projekty s nejnižší cenou podvazuje kvalitu staveb. V dlouhodobém horizontu to může městu přinést vyšší náklady.
V tom jsme zajedno. My ale používáme veřejné prostředky a přestože to děláme, jak to děláme, jsme pod velkou kritikou. Nyní nemůže dojít k manipulaci. Teď si představte, že bychom jeli podle vícekriteriálního rozhodování, jak by nás tu roznášeli. Ale souhlasím, že by to nemělo být jediné kritérium. Ještě bych dodal, že nemám problém se samotnou realizací, ale většinou mám problém s projektanty, protože ti nesou minimální odpovědnost za svou práci. Pak se zjistí, že tam něco chybí nebo je špatně. A my podle toho musíme stavět, protože proběhlo výběrové řízení.
A co se s tím dá dělat?
Když se dělá třeba stavební těleso silničního typu, tak se musí provést více průzkumných vrtů, často nevíme, jaká je tam hutnost podloží a v jaké kvalitě. Pak se to nějakým způsobem musí dohánět. Někdy na úkor firem, protože vícepráce nemůžeme dělat donekonečna.
Zmiňoval jste zisk čtyř zastupitelů. Pokud by to nevyšlo odéesce nebo přímo vám, jaké máte další pracovní nebo osobní plány?
Mám svůj pracovní život. Jsem ředitelem příbramské pečovatelské služby a teď jsem neuvolněný místostarosta. A i když jsem neuvolněný místostarosta, neznamená to, že se tomu věnuji nějak bokem. Dokonce bych řekl, že udělám více práce než ti, kteří jsou na plný úvazek. Mám svoji práci, kam se mohu vrátit – pokud tedy nenastane noc dlouhých nožů, až tu bude nová garnitura. Jestli mě vyhodí z pečovateláku, tak je to jejich věc. Věřím, že o moje dlouholeté zkušenosti bude mít někdo zájem, proto si myslím, že se uživím. Jinak mám vnoučata a mnoho zájmů.
