publikováno na pribram.cz
Nájemci I. polikliniky podali trestní oznámení na radu města, kterým se (podle informace jednoho z regionálních serverů) snaží dopátrat, kdo ze sedmi radních prodej navrhl a proč. Podle již zmíněného zdroje je záměr prodeje budov I. polikliniky od počátku provázen podezřelými okolnostmi.
Ano, pokud budeme čerpat informace pouze ze zmiňovaného serveru, potom bychom se měli dočkat přinejmenším toho, že sedm radních bude po prošetření obviněno z nezákonných praktik a následně budou oděni do slušivých vězeňských úborů. Přání mnohdy bývá otcem myšlenky, ale nedomnívám se, že se tím řídí orgány policie nebo dokonce justice v ČR, takže na tomto serveru zřejmě ještě budeme svědky mnohých frustrací.
Tím ovšem neříkám, že město v čele se starostou Josefem Řihákem (ČSSD) neudělalo chybu. To bezesporu udělalo. V době, kdy korupce je v médiích citovaná ve všech pádech a veřejnost jede na vlně znechucení z politiků a obav z krize, představitelé města projevili mimořádnou politickou necitlivost a nebezpečně podcenili komunikaci s veřejností.
To, co prošlo dříve, a je vidět, že rada města jednala podle zažitých stereotypů, je v takto citlivých dobách nemožné. Komunikaci s občany je třeba věnovat zvýšenou pozornost, což město neudělalo. Je možné pochopit, že některé urážky, podezření, spekulace a třeba i záměrně zkreslené novinářské interpretace událostí v médiích (a ty bezesporu vždy byly, jsou a budou), mohou nejen rozžhavit doběla, ale i vyvolat pocit ublížeností a uraženého odmítání, jako jsme to mohli vidět na tiskovce města. Veřejný činitel by si však vždy měl být vědom, že jedinou možnou obranou proti mediální lži je trpělivé vysvětlování svých kroků a případně využití tiskového zákona, nikoli vyhazování novinářů a odpírání informací.
Nehodlám prozrazovat, jak budu hlasovat v případě, že prodej I. polikliniky bude zařazen na prosincové jednání zastupitelstva. Mnoho bude záležet na bilanci nákladů a výnosů těchto objektů, o kterou jsme s kolegou Janem Ciklerem (TOP 09) požádali. Nemohou mě ovlivnit žádné petice, hysterické a manipulativní články, ba ani touha patřit mezi „několik opravdu odvážných“, jak ve svém textu kolega Cikler vyzývá. Samozřejmě že věcné argumenty, které mezi tím mediálním balastem zaznívají také, vnímám, zamýšlím se nad nimi a hledám odpovědi na některé otázky, vyvolané spíše nedostatečnou komunikací, než úmyslem spáchat něco nekalého.
Část otázek si stejně jako já může zodpovědět každý z občanů, pokud si prolistuje zákon 128/20000 Sb., o obcích, kde se v § 39 dočte zákonem stanovené podmínky prodeje obecního majetku. Pokud si, podobně jako někteří pisatelé, nebude plést tento zákon se zákonem o veřejných zakázkách, potom dojde k závěru, že se radní žádného nezákonného jednání nedopustili.
Tento fakt si jistě velmi dobře uvědomuje i bývalý starosta Josef Vacek, který v poslední době vyvíjí zvýšenou horečnatou aktivitu, ne však proto, aby svými zkušenostmi rozptýlil pochybnosti ohledně nezákonného jednání, spíše naopak. V této souvislosti naprosto odmítám zlé pověsti pronášené tajnosnubným polohlasem, že jeho kroky řídí nějaký „starý starý estébák“. Místní reálie ještě nezvládám tak dokonale a příliš jim nerozumím. Vackovou mnohoznačnost přičítám spíše snaze o zviditelnění před krajskými volbami, kde se ve vnitrostranickém klání umístnil na druhém místě kandidátky.
Mnohem menší povědomí o zákonnosti jednání radních (než např. Josef Vacek) mají pravděpodobně lékaři I. polikliniky, o čemž svědčí mj. podání podnětu k zahájení trestního stíhání. V jejich případě se dá samozřejmě omluvit, že podlehli kampani několika investigativních jedinců hrajících si na Bernsteina s Woodwardem (novináři proslavení případem Watergate – pozn. red.), přesto bych od lidí s jejich vzděláním očekávala uvážlivější reakci. Podávat podnět k zahájení trestního stíhání ve chvíli, kdy akt není dokonán a záleží především na hlasování zastupitelů, mi příliš zavání snahou zastrašovat a ovlivňovat veřejné činitele, což v konečném důsledku může působit kontraproduktivně.
Je mi líto, že v obálkové metodě nezvítězil Jindřich Vařeka, který je místní a své schopnosti navíc již dostatečně prokázal provozem III. polikliniky. Velmi si vážím jeho podnikatelské činnosti, zpochybňovat ovšem průběh soutěže až poté, kdy se dověděl výsledky, není důstojné jeho osoby. Pokud dnes tvrdí, že cenu těchto dvou objektů odhaduje na 40 milionů korun, proč potom nenabídl alespoň 25 milionů, což by mu bohatě stačilo na vítězství a ještě by 15 milionů ušetřil? Jistě proto, že nabídku kolem 20 milionů si velmi správně spočítal.
A ještě poslední poznámka k argumentům kolegy Ciklera o 20 milionech, které mají znamenat lepší výchozí pozici města před investorem, který budovy koupí a bude muset investovat do oprav stejně, jako by to v budoucnu muselo udělat i město. To je bohužel jen optické zdání.
Město, které nemá peníze a vlastní na opravy nákladnou a svými výnosy nevýdělečnou budovu, není v lepší výchozí pozici než podnikatel, který peníze má. Pro město, jenž má ze své podstaty na starosti zcela jinou agendu, je taková budova smrtící zátěží a nedostatkem finančních prostředků na nákladné opravy dochází k znehodnocování majetku.
Jinak je tomu u podnikatele, jemuž na účtu leží dostatek volných finančních prostředků, které mu banka zhodnotí maximálně 3 % ročně a který ví, že investicí do nemovitostí a následné rekonstrukce zhodnotí své peníze mnohem účelněji, než kdyby mu ležely v bankovním ústavu. V situaci bohatého podnikatele, jak Jan Cikler bezpochyby jistě dobře ví, město není a pravděpodobně nikdy nebude.
Rozhodující pro mé rozhodování nejsou ani argumenty pro prodej, které mezi jinými použili pánové Ivan Šedivý a Václav Černý (ODS). Nevím, proč by se cena nájmů (250 Kč/m2 ročně), nejen na I. poliklinice, ale ve všech prostorách, které pronajímá město, nemohla zvýšit např. desetkrát. V Pražské ulici platí podnikatelé od 2500 do 4000 Kč/m2 ročně a přiznám se, že dost dobře nechápu, proč je některým podnikatelským subjektům ze strany města poskytována tak nemorální konkurenční výhoda.
Rovněž záměr postavit mateřskou školku z výtěžku polikliniky, u mne osobně nevyvolává žádné nadšení, protože se domnívám, že přechodný nedostatek míst ve školce je možné řešit jinak a mnohem efektivněji než stavbou školky. Demografický vývoj rozhodně nenaznačuje, že tento nedostatek bude trvalým jevem. Naproti tomu bych jistě souhlasila s investicemi do kanalizace v Orlově a ostatních okrajových částí města, jakož i s rekonstrukcí historických budov Zámečku či Báňského ředitelství (Rudné doly). Také architektonicky pozoruhodná stavba Václava Hilského, kterou je příbramský kulturní dům s divadlem A. Dvořáka, by si zasloužila větší pozornost.
ODS má ve svém programu na léta 2010 až 2014 prodej zbytného majetku. To je sice správně, ale tato větička není samospasitelná. Zbytný majetek byla svého času i teplárna a všichni víme, že dnes na prodeji tepla neprofituje město, ale soukromý majitel. Pokud by zvýšení nájmů v prostorách městského majetku na tržní hodnotu znamenalo, že majetek města bude možné rekonstruovat a spravovat bez dotací z peněz občanů, nebo že dokonce bude zdrojem nezávislých rozpočtových příjmů, bude to pro mě argument mnohem zásadnější povahy než např. petice lékařů, hysterické reakce na internetu, populistické články proti starostovi či zastrašování trestními podněty.
