Login / Create an Account
Oficiální stránky MS ODS Příbram

Šedivý: Náturou tíhnu ke zdravotnictví



publikováno na pribram.cz
 
Víte, jaká je kapacita pečovatelské služby a jaká jsou kritéria pro umístění v tomto zařízení? Přímo na to jsme se ptali ředitele této organizace a místostarosty města Příbram Ivana Šedivého.

Jaká je kapacita domů s Pečovatelskou službou v Příbrami a z jaké části je nyní naplněna?
Přesně vám to neřeknu, ale je to kolem 350 bytů. Kapacita je momentálně zcela naplněna. Samozřejmě že jsou chvíle, kdy nejsou ty byty zaplněné, protože se čeká na rozhodnutí rady. Takže mezitím, když se někdo odstěhuje, nebo zemře, tak čekáme na vyklizení. Ale ve chvíli, kdy je to uvolněné a proběhne rada, tak se byty hned zaplňují.

Podle jakých kritérii se přidělují místa?
Nutno říct, že byty nepřiděluje Pečovatelská služba. Byty jsou v majetku města a rozděluje je město, jsou spravovány Městskou realitní kanceláří. Kritéria jsou jednoduchá. Jsou dány sociálními a zdravotními důvody, které ohodnotí nezávislý lékař. Na základě těchto kritérii přes sociální komisi, která je doporučujícím orgánem, jsou byty přidělovány radou města. U těch bytů je důležité říct, že jsou to byty tzv. zvláštního určení a nepřecházejí dědictvím. Čili tam vždycky zůstávají jenom ti, kterým je to určeno.

Máte nějaké výhledy, kolik bude potřeba míst do budoucna?
Samozřejmě se ta demografická křivka ve smyslu stárnutí a větší potřebnosti zvyšuji. Ale musíme rozlišovat i zdravotní a sociální stav, jestli se jedná o člověka, pro kterého je vhodný dům s pečovatelskou službou, nebo jestli nepotřebuje vyšší stupeň té sociální služby, což je například domov seniorů nebo domy se zvláštním určením a tam ta nabídka v poslední době velmi narůstá. Například v Sedlčanech nemají obsazeno. V Příbrami vznikl další domov důchodců Maják, otevřel se domov důchodců i u Milína a těch nabídek je zkrátka daleko více. Lidí, kteří tu péči potřebují, je stále hodně, ale samozřejmě je to finančně trochu náročnější. Pokud jdou do pobytové sociální služby, tak se musí vzdát příspěvku na péči a je tam částka, která se hradí z důchodu.

Kolik ročně stojí provoz těchto zařízení město Příbram?
Město z rozpočtu dává zhruba 20 milionů a to jak pro Pečovatelskou službu a Domov důchodců. Ale ten počet bytů, to není celkový počet klientů. Ještě máme terénní pečovatelskou službu, čili ti lidé bydlí ve svých bytech a my jim vozíme jídlo, uklízíme, koupeme je a provádíme další sociální služby. A těch klientů je zhruba 650.

Už jsme se toho financování lehce dotkli. Jaký je ale rozdíl mezi tím, jestli je člověk v DPS nebo v domě seniorů?
To je podstatný rozdíl. V DPS si hradí služby, které si objednal. V Domově důchodců také, ale příspěvek na péči se stává automaticky příjmem domova důchodců, kdyžto když je v DPS, tak je jeho a z toho si hradí služby. A může si je objednat u nás, u příbuzných, u charity atd.

Jak hodnotíte vývoj kvality služeb za dobu, co jste ředitelem této organizace?
Shodou okolností letos slavíme dvacet let Pečovatelské služby města Příbram. Ten vývoj je patrný. Přibylo nám více klientů a také se zhoršuje jejich zdravotní a sociální stav. Museli jsme na to pružně reagovat a ta úroveň se zvyšuje. To samé platí i u domu seniorů. Snažíme se, aby služba byla jednou z nejlepších v České republice, a myslíme si, že toho dosahujeme. My to tak neprezentujeme jako jiné domovy důchodců, ale to není podstatné. Podstatná je ta spokojenost klientů.

Zjišťujete nějak od klientů zpětnou vazbu a děláte nějaký průzkum spokojenosti?
Průzkumy provádíme jednou za dva roky v DPS i v domovech důchodců. Anonymní šetření probíhalo v červenci a srpnu. U dotazníku týkající se Domova důchodců v Příbrami se vrátilo 62 procent vyplněných dotazníků a 90 procent respondentů uvedlo, že je v Domově důchodců spokojeno, 7 procent hodnotilo neutrálně a jen 3 procenta odpovědí byla negativní. U Domovů s pečovatelskou službou bylo hodnocení ještě pozitivnější, i když byla návratnost dotazníků o něco menší. Kladně se k celkové spokojenosti s tímto zařízením vyjádřilo celých 97 procent respondentů.

Jaký je pro klienty ve vašem zařízení připraven program?
Na Pečovatelské službě nějak do programu nezasahujeme, ale mohou se účastnit akcí, které pro ně pořádáme. Děláme jich méně, protože ten zájem už není tak veliký. Máme třeba pravidelné čtení z knih a besedy, děláme zájezdy po hradech a zámcích. Byli jsme například v botanické zahradě, navštěvujeme muzea, parník v Praze. Teď jsme organizovali zájezd do Technického muzea v Praze, ale byl malý zájem, tak jsme to museli zrušit. Pak pořádáme různé besídky a koncerty. Spolupracujeme se souborem Chairé, kterým tímto děkuji. Připravují pro nás několik koncertů za rok.

A jak je to s programem v Domově důchodců?
Tam je ten volný čas organizován. Kdo nechce, nemusí se účastnit, ale snažíme se je takzvanou aktivizační činností vést k tomu, aby si obnovovali znalosti, motoriku atd. Takže se tam plete, dělají obrazy a pak také zmiňované kulturní akce. Prezentují se tam profesionální umělci, ale i základní školy, umělecké školy, mažoretky a další instituce. Ta aktivizační činnost je důležitá z toho pohledu, že nemusí celý den jenom sedět, koukat se do stropu a dívat se na televizi. My je „nutíme“, aby se scházeli a společensky lépe prospívali.

Pracujete jako místostarosta města a zároveň jako ředitel této příspěvkové organizace. Dá se říct, jestli vás nějaká z těch prací baví více?
Je to úplně něco jiného. Co si budeme povídat, svou náturou pořád tíhnu ke zdravotnictví. Pořád ještě občas sloužím v nemocnici, ale chci tu funkci lékaře opustit. Už mám za sebou 35 let medicíny a myslím si, že to stačí. Takže se budu plně věnovat jen těmto dvěma věcem. Ty sociální služby mě táhnou už díky tomu, že jsem lékař a mám i vztah ke starším lidem. Co se týče postu místostarosty, tak já dělám věci, které se mohou zdát být paradoxní. Ale já jako lékař tady dělám ekonomiku, technické služby a podobné věci. Je to zkrátka neporovnatelné, nedá se to srovnávat.