Ach synku, synku neslo se náměstím 17. listopadu

V hloučku lidí se ve větru pokoušel udržet plamen svíčky také Ivan Studničný z Březhohorského sídliště (samotný na snímku), který s manželkou přichází v tento den každý rok. Také před 26 lety tady prý stál, poslouchal proslovy a radoval se z příchodu nového režimu. Když zhodnotí ty uplynulé roky, šly podle jeho představ? „Ne. Lidi, kteří měli styky, komunisti, se ujali moci, hospodářské moci, a trvá to tak dodnes. Počínaje panem Klausem a o dalších lidech nemluvě," odpověděl účastník včerejšího setkání, při němž nechybělo společné zapění lidovky Ach synku, synku a dalších písní s kytarovým doprovodem muzikanta a bývalého ředitele Knihovny Jana Drdy Příbram Pavla Kabíčka.

Kromě toho někteří lidé zapalovali plamínky i za Francii, kde před víkendem udeřili teroristé. Prožíváme období plné špatných zpráv a stejně tak to vnímají i přítelkyně Magda a Stanislava, které postávají na okraji hloučku.

„Zapálili jsme svíčku doma i tady," říká paní Magda. Jak ona vnímá současnou situaci jak u nás, tak ve světě? „Chvíli jsem nadšená, chvíli naštvaná. Je to tak složité, že se to nedá ani vyjádřit. Jedním slovem jsem rozporuplná," reaguje Příbramačka.

„Byla jsem tehdy moc ráda, že se všechno otočilo. Jenomže všechno má své. Těžko dneska říct, co si mám myslet," dodává k otázce Stanislava.

Po krátkých proslovech Ivana Fuksy, Ivana Šedivého, Zdeňka Havrančíka a dalších lidí z řad příbramských občanských demokratů, a po zapění několika národních písní, se hlouček odebral do divadelního klubu.